Distribuce GNU/Linux a desktopová prostředí
Autor: Ondřej Svoboda
10. 01. 2023
Jakou distribuci zvolit?
Jedná se o jednu z prvních otázek, kterou si nováček položí ve chvíli, kdy se rozhodne vyzkoušet tento operační systém. Jakou distribuci zvolit? Na člověka se vyvalí spousta informací, které mu spíše zamotají hlavu, než aby mu skutečně pomohly.
Nejpoužívanější distribucí je Debian a od Debianu odvozené distribuce, jako je Ubuntu. Dále pak od Ubuntu odvozené distribuce, jako je třeba Linux Mint nebo Pop OS. Pro nováčka bych doporučil Linux Mint. Podle mého názoru právě tato distribuce poskytne bývalým uživatelům Windows pohodlí, na které jsou zvyklí.
Linuxových distribucí je spousta. Odlišují se hlavně správcem softwarových balíčků, svou filozofií a předinstalovaným softwarem. Je i pár distribucí, kde není předinstalováno prakticky vůbec nic. Jednou z takových je například Arch Linux. Jednotlivé Linuxové distribuce se mezi sebou příliš neodlišují. Aplikace, které fungují například na distribuci Debian, lze v naprosté většině případů nainstalovat například i na distribuci Fedora, která používá jiného správce softwaru. V každém případě si můžete open-source aplikace zkompilovat sami a nepatlat se s instalací. Tato myšlenka je hlavním pilířem distribuce Gentoo.
Desktopová prostředí
To nejočividnější, v čem se Linux od Windows liší, alespoň pohledem nováčka, je množství desktopových prostředí. Ve Windowsu máte jedno desktopové prostředí, které si v podstatě až na pár maličkostí nemůžete upravit nebo překopat. Linux má desktopových prostředí několik. Krátce shrnu ta, se kterými jsem strávil delší dobu.
Odkaz na článek o desktopových prostředích
KDE Plasma je jedno z nejpopulárnějších. Toto prostředí jsem sám osobně několik měsíců používal. Jedná se o výchozí prostředí Debian-based distribuce KDE Neon. Jak již bylo zmíněno, každé prostředí lze nainstalovat na každou distribuci. Je zcela zbytečné vybírat si distribuci podle předinstalovaného softwaru, mezi který samozřejmě patří i výchozí desktopové prostředí. Linux si zkrátka můžete upravit k obrazu svému.
V případě Plasmy máte na výběr z velkého počtu předkonfigurovaných konfigurací vzhledu, ze kterých si jistě každý vybere to, které mu padne do oka. Odkaz na článek o Plasmě
Plasmu si lze dále vybrat během instalace Debianu nebo Fedory. Vždy máte na výběr a pokud nejste spokojeni, vše je možné předělat/přeinstalovat. Linux vás zkrátka v ničem neomezuje.
Další hojně používané prostředí je GNOME.
Jedná se o výchozí prostředí distribuce Ubuntu, která patří mezi nejpoužívanější, hlavně mezi novými uživateli Linuxu. Jedná se také o výchozí prostředí distribuce Pop OS, ve které je toto prostředí podstatně zjednodušeno a také mu zde chybí mnohé funkce.
Oproti Windows a Plasmě je toto prostředí velmi odlišné, ale zároveň elegantní. Jeho největší nevýhodou je fakt, že je ze všech desktopových prostředí výpočetně nejnáročnější. Situace se za poslední léta podstatně zlepšila, dříve bylo GNOME mnohem hůře optimalizované a pomalé. Pořád je ale na tom podstatně lépe než například Windows.
Tato prostředí vypadají na můj vkus příliš moderně. Pokud mám možnost si vybrat jakoukoli alternativu, tak si ji vyberu.
Osobně jsem nejčastěji používal Xfce.
Vždy se mi líbil právě minimalistický design tohoto prostředí. Xfce je jedno z nejméně výpočetně náročných, díky čemuž se hojně užívá na starých počítačích. Na 10 let starém ThinkPadu X230 běželo krásně. Pokud máte někde ve skříni uložen starší laptop, tak bych doporučoval právě Xfce.
Já osobně ale nelpím na žádném prostředí. Naprostou většinu práce tak či tak vykonávám přímo v konzoli. S konzolí by se měl postupně naučit každý uživatel Linuxu, koneckonců jen tak může převzít kontrolu nad svým počítačem a navíc ušetří spoustu času.
Nejlepší knihy o Linuxu
Nejedná se o affiliate linky. Obě tyto knihy jsem přečetl a mnohé se z nich naučil. Mohu je s čistým svědomím doporučit. Ať již vás zaujalo jakékoli desktopové prostředí, musíte mít na paměti jednu věc - naučte se s konzolí, naučte se skriptovat a ovládat systém bez desktopového prostředí a bez myši. Jinak vám Linux zkrátka nebude vyhovovat. Bez konzole se čas od času neobejdete a v dlouhodobém horizontu vím to ušetří spoustu času.
Pracovat s Linuxem se nenaučíte ze dne na den. V mém případě to byl dlouhodobý proces, poprvé jsem si Linux nainstaloval 5 let zpátky a aktivně ho používám něco přes 2 roky. Odvyknout tomu pohodlí, ve kterém vás vychoval Windows, není zrovna snadné. Linux mi každopádně ušetřil spoustu času a nikdy mě nenutil restartovat počítač po každé systémové aktualizaci. Používám hlavně distribuce založené na Debianu/Ubuntu. Tyto distribuce jsou zkrátka velmi stabilní a již nemusím trávit hodiny řešením technických problémů, jako jsem musel třeba u Arch Linuxu. Na svém stroji v tuto chvíli mám dualboot Windows 11 a Pop OS.
Zde jsem shrnul své poznatky o jednotlivých distribucích. Samotným důvodům, proč Linux vůbec používat, jsem se věnoval zde