Autor: Ondřej Svoboda
19. 12. 2022
Pod slovem Linux je v tomto článku vždy míněno GNU/Linux.
Linux je svobodný software – respektuje uživatelovu svobodu.
GNU je svobodný operační systém s objemnou kolekcí svobodného softwaru. GNU znamená "GNU's Not Unix" - GNU není Unix, protože GNU byl navržen jako náhrada proprietárního operačního systému Unix. Projekt GNU si klade za cíl vytvořit kompletní, svobodný operační systém.
Operační systém GNU zahrnuje celou řadu svobodného softwaru, jako je desktopové prostředí GNOME, bootloader GRUB, náhrada Photoshopu GIMP a mnohé další programy.
Ve svých počátcích projekt GNU vyvíjel svůj vlastní kernel jménem Hurd, ale podle vývojářů tento kernel nedosahoval stavu, ve kterém by byl plně schopen nahradit Unix kernel. GNU projekt v těchto chvílích již vyvinul celou řadu aplikací, ale stále neměl tu nejdůležitější - kernel.
Zlom přišel v roce 1991, kdy Linus Torvalds zveřejnil svůj vlastní, svobodný kernel, pod jménem Linux. Tento kernel se stal populárním a byl mnohem vyladěnější než Hurd. GNU projekt se nakonec rozhodl Linux kernel adaptovat pro svůj GNU systém, čímž vznikl GNU/Linux. Díky využití Linux kernelu bylo možné vydat první GNU/Linux distribuce mnohem dříve, než kdyby pokračoval vývoj Hurd kernelu.
Ta nejznámnější distribuce, Debian GNU/LInux, na které je většina distribucí založena, byla vydána v prosinci roku 1993.
Většina lidí dnes používá termín "Linux", ačkoli by správně měli říkat "GNU/Linux". Linux je jen a pouze kernel, který sám o sobě nic nezmůže.
Teď k praktickým důvodům, které pochopí každý laik.
Záleží na distribuci, ale po instalaci OS GNU/Linux většinou zabírá maximálně pár jednotek GB/GiB. U Windows 11 se toto číslo pohybuje kolem 30 GB/GiB. GNU/Linux je tudíž možné instalovat na malá zařízení, celý systém může být přenosný a může pobývat na USB flash nebo na paměťové kartě. Stačí pak s sebou akorát nosit ono úložné médium a můžete používat svůj GNU/Linux na jakémkoli počítači, pokud budete mít přístup k bootovacímu menu. Tato portabilita je základem anonymizované linuxové distribuce Tails OS, jejíž komunikace s okolním světem probíhá pomocí Toru.
Většina antivirů je naprosto k ničemu. Proč? Antiviry sledují historii, ale nepředpovídají budoucnost. Samotné možnosti antivirů jsou z principu věci podstatně omezeny. Většina programů je ve formě spustitelných .exe souborů. Neexistuje žádný způsob, jak zjistit, zda je .exe soubor škodlivý či nikoliv. EXE soubor je zkompilovaný zdrojový kód. Ze zkompilovaného souboru nelze získat původní zdrojový kód. Antiviry akorát zkoumají digitální otisky (hash) takových souborů na systému, které následně porovnávají s databází otisků veškerých evidovaných virů. V praxi lze takový modus operandi velmi snadno obejít.
Zdrojový kód Linux kernelu je veřejné dostupný a jeho údržbě, kontrole a vývoji se věnují tisíce vývojářů z celého světa. Je prakticky nemožné, aby se do Linux kernelu snadno dostala jakákoli bezpečnostní díra. Nejvyšší autoritu nad jakoukoli úpravou má samotný autor původního kernelu, Linus Torvalds.
Do Linux kernelu během let příspívalo opravdu velmi mnoho vývojářů. Z původního velmi malého kernelu se stal gigantický projekt, který čítá kolem 30 milionů řádků zdrojového kódu. Sám Linus Torvalds ručně napsal okolo 2-3 % Linux kernelu, což se nezasvěcenci může zdát jako málo, ale Linusův podíl na celku je stále zdaleka nejvyšší.
Můžete zapomenout na modrou smrt. Kolikrát mi Linux zkolaboval? Stačily by mi na to prsty na jedné ruce, a to ještě se zahrnutím používání méně stabilních distribucí. Distribuce založené na Ubuntu/Debianu mi nikdy nezkolabovaly. S Linuxem nemusíte restartovat počítač po každé aktualizaci a nebudete řešit problémy s nefunkčními aplikacemi.
Linux ale nemusí být vhodný pro všechny. Pokud například používáte specifické aplikace, které jsou k dispozici pouze pro jiné operační systémy (jako třeba různé CAD/CAM programy a podobně) a nechcete se naučit pracovat s virtualizací, tak nemusí Linux vyhovovat vašim potřebám. Pokud ale nemáte problém používat virtualizaci třeba přes QEMU/KVM (kde Windows může být stejně rychlý jako v nativním běhu), tak by ani tato překážka nemusela být překážkou.
Pro většinu uživatelů je operační systém akorát boot loader pro Google Chrome. Linux je podle mého názoru tou nejlepší cestou k počítačové gramotnosti. S Linuxem můžete převzít plnou kontrolu nad svým počítačem a můžete si jej upravit, jak se vám jen zlíbí.
Většina obyvatelů ČR používá operační systém, který je založen na Linux kernelu, ačkoli to určitě neví. Tím systémem je Android. Ano, Microsoft se pokusil dostat svůj bloatware i na mobilní telefony, ale jak si lze všimnout na tomto grafu, tak se to zas tak nevydařilo.
Nejčastější operační systémy pro mobilní telefony
Zastávám názor, že 95 % veškerých uživatelů používá na svém počítači pouze jednu aplikaci – prohlížeč. Také zastávám názor, že 90 % veškerých uživatelů Windows používá tento systém hlavně z jednoho důvodu – Windows je předinstalovaný na většině zařízení. Takový člověk si koupí notebook, doma ho rozbalí a ihned začne používat.
Lidé zkrátka konzumují to, co jim někdo jiný připraví na střibrném podnose. Když budou mít z výroby předinstalovaný Windows, budou používat Windows. Kdyby na svém notebooku objevili předinstalované Ubuntu, které by vypadalo jako Windows 10, tak by asi rozdíl příliš neřešili, klikli by na ikonku Google Chrome a vesele by své zařízení používali, nevědomky, že je pod kapotou zcela odlišné.